III. ÚS 49/98
III.ÚS 49/98 ze dne 12. 2. 1998
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 49/98-2
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Mgr. P.M., o návrhu ze dne 26. ledna 1998, t a k t o : Návrh se odmítá. Odůvodnění : Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 3. února 1998 a označeným jako stížnost na zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém zabezpečení, a stížnost na porušování rovnosti občanů před zákonem způsobem výpočtu sociálních dávek, se
stěžovatel domáhal změny odst. 1 b) citovaného zákona tak, aby lhůta pro nevyplácení důchodu byla pro všechny občany stejná. Dále mj. uvedl, že zákonem upravený způsob výpočtu sociálních dávek porušuje rovnost občanů před zákonem. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je ve smyslu § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oprávněn podat prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zák. č. 182/1993 Sb. [§ 64 odst. 1 písm. d) cit. zákona]. Návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení může být podán spolu s ústavní stížností, jestliže jejich uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, a jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem (§ 74 zákona o Ústavním soudu).
III. ÚS 49/98-3 S ohledem na výše uvedené a na zjištění, že stěžovatel nepodal návrh ve smyslu § 64 odst. 1 písm. d) a § 74 zák. č. 182/1993 Sb., tj. nepodal jej spolu s ústavní stížností a není tedy k podání návrhu na zahájení řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů osobou oprávněnou, byl v souladu s § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 12. února 1998
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj 2